Pokud budeme uvažovat o prostředcích vzdělávání a učení, pak mezi prvními lze určitě jmenovat INFORMACI a její přenos.
Pokud v informačním přenosu vznikne chyba v pochopení smyslu a významu informace, může nastat nejen velké nedorozumění, ale také velká životní škoda. Při komunikaci je tedy třeba dbát na to, aby informace byly srozumitelné a relevantní. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování.
Relevance (z lat.) znamená významnost či důležitost, obvykle ve vztahu k nějakému cíli nebo záměru. Informace, okolnost nebo prostředek je vzhledem k danému cíli relevantní, pokud významně zvyšuje nebo snižuje pravděpodobnost jeho dosažení. V opačném případě je vůči tomuto cíli irelevantní. Relevance tedy silně závisí na kontextu a co může být v jednom kontextu relevantní (významné a smysluplné), může být v jiném kontextu zcela nevýznamné. (Zdroj Wikipedia) Nebo podle Steffana Mizzaro je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.
A pokud budeme uvažovat o prostředcích budování a rozvoje kompetencí, pak mezi sdílenými informacemi musíme jmenovat ZKUŠENOST a její reflexi a sdílení.
Pokud má mít vzdělávání a budování zkušeností pro člověka a společnost nějaký smysl, pak musíme uvažovat o tom, jaký užitek, pokrok a dobro veškerou tou edukací dosahujeme. Na této úrovni informací už mluvíme o tzv. KONFIRMACI, tedy ověření a ujištění, že přijímanou informaci chápeme natolik správně, že je RELEVANTNÍ a její použití v praxi přinese nějakou praktickou hodnotu, tedy užitek, pokrok a dobro.
Naše evaluační nástroje, pracují s komplementární optikou a proto poskytující výrazně relevantní informace pro účely formativní evaluace.
Informační balík (IB) tedy musí obsahovat takové informace, aby jejich pochopení nejen umožňovalo použití v praxi, ale také aby nás někdy doslova neuvedlo v omyl, zapříčiněný naším předešlým poznáním světa nebo navyklým očekáváním. V praktických informačních interakcích je to zařízeno tak, že každou informaci se snažíme vyhodnotit uceleně, tedy komplementárně. Proto pochopit smysl informace je potřeba nejen na úrovni cíle, aktivit a dopadů, chápaných logikou, ale také na úrovni neviditelných hodnot, chápaných citem, kterým pochopíme i autora informace Teprve až člověk vidí hodnoty a jejich srovnaný a svrchovaný smysl v získané informaci, chápe informaci nejsprávněji. Proto se říká a píše, že správně vidíme jen srdcem.
Proto si myslíme, podobně jako někteří z Vás, že vzdělání bez hodnot, které kultivují člověka, není skutečným vzděláním.
Několik nepovinných otázek
Je vůbec možné, že aby se člověk (osobnostně nebo profesně) rozvíjel bez zpětné vazby nebo bez reflexe?
Proč v lidském dialogu, zpětné vazbě či reflexi nestačí informace formou čísel nebo odpovědí "ano-ne"?
Jak vypovídající, kvalitní a užitečné jsou informace přinášené pomocí statistických dotazníků a údajů?
Jakou optiku nebo formát musí mít zpětnovazební informace, aby se organizace projektů kvalitativně a pokrokově rozvíjela?
Jaké zpětnovazební informace potřebujeme, aby lidé byli motivováni k růstu, pokroku a spolupráci?
Než se z dat stanou informace, potřebujeme vyvinout úsilí statistické práce. To samo o sobě však nestačí, abychom mohli data spolehlivě užít k rozhodování, neboť formát dat je v zásadě kvantitativní a svádí náš úsudek ke konfirmačnímu zkreslení. Informace se musí dostat k těm, kdo už mají nejen nějaké znalosti, ale i zkušenosti, aby je mohli srovnat a posoudit. Jen zkušený člověk má z takových informací užitek, neboť na portrétu různých rozdílů vidí do problému hlouběji a s nadhledem. Teprve však informace, které mají svůj kvantitavní a kvalititní formát (formativní) mohou být plně užitečné k moudrému (citlivému a celostnímu) rozhodování, neboť nám poskytují konfirmaci (potvrzení). Mohou přinést cenou zprávu do podstat, oblastí a kontextů, do kterých není přímo vidět. Formativní evaluace přináší totiž zprávu o lidských hodnotách, pocitech a postojích. Ve spojení s informacemi o lidských činech a/nebo aktivitách tak můžeme rozeznávat velmi důležitou informaci, využitelnou k rozhodování, kterou je tzv. "lidský faktor". Tedy zájmy, potřeby, zkušenosti, motivace a také případné realizační kapacity.
vzdělávací procesy
profesní rozvoj učitelů
reflexe učení a zkušenosti
kompetence k učení
Člověk získává znalosti jednak se svého vnějšího prostředí - přírodního, společenského a pracovního .. a také ze svého vnitřního mentálního prostředí - paměť, emocionální, biologický, energetický systém. (Častorál, 2008) Aby z dat a zpráv které vnímáme, byly znalosti, musíme prozumět jejich řeči, kódům a významům.
Znlalost je vytvářena postupně pomocí těcho 4 mentálních, inteligenčních procesů, kdy na vrcholu této práce stojí SPOJOVÁNÍ.
Evaluace je vytvářena také pomocí těchto mentálních procesů, ale na vrcholu mentální práce stojí HODNOCENÍ.
Na vstupu těcto procesů je pozornost, na jejich výstupu je ÚSUDEK.
K největšímu učení pak dochází také za pomocí těchto procesů, ale na vrcholu této práce stojí SDÍLENÍ zkušenosti.
Nejhlubší znalost však vzniká prožitím vlastní zkušenosti.
|
|
|
|
|
Zralost osobnosti člověka a nebo také zralost skupiny lidí či kolektivu vzniká na jejich dispozicích a na překážkách.
V každém okamžiku života se rozhodujeme a rosteme zejména tam, kde jde o to, čemu říkáme problém.
K rozhodování používáme rozum, cit a odvahu. Nebo také smysl, vůli a hodnotový úsudek. |
|
|
Model in-formovaného vědomí
Každá situace, která nás životně potkává je interpretována pomocí pochopení a současně pomocí vnitřní odezvy = reflexe, která je přípravným krokem našeho konání. Pokud bychom nevnímali své potřeby, figurující ve vědomí jako hodnoty (pokrok, dobro, užitek), nezíkávali bychom ani motivaci a tím ani potřebné pokusy, ovlivnit svůj život. Horní triáda (smysl - hodnoty - vůle) je tedy kořenovým fundamentem myšlení i činů a je úzce napojena na naši emocionalitu.
Hodnocení, jehož nástrojem je REFLEXE je chybějícím fundamentem ucelené informace, podle které se člověk (reflexivně) učí i (reflexivně), tedy prakticky něco vykonává. Teprve reflektivní informace je formativní a právě tuto část chybějící informace vnášíme do pedagogiky i managementu. Můžeme ho pochopit jako zrcadlící utváření.
|
Evaluace je reflektivní a růstovou intervencí |
|
 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evaluační dotazníky s komplementárními indikátory © jsou formativní a optimalizační nástroje pro implementaci plánů a řízení změn.
Využití připravené evaluace je užitečnou aktivitou pro regulaci programů, projektů a strategií. Avšak ještě užitečnější je podíl na tvorbě a užívání evaluace. K tomu je vhodné sdílet interaktivní prostředí, které tvorbu nástrojů, sběr dat a jejich vyhodnocení umožňuje.
Manažerské evaluační studio - Portfolionet©
V praxi není podkladová teorie projektu vždy zcela zjevná. (Volně dle Chen, 2005)
Program nebo projekt proto nemůže být dobře vyhodnocen, dokud neporozumíme jeho podkreslujícím "teoretickým" základům = vizi, misi, smyslu, účelu.
|
typ výzkumu |
účel |
zaměření |
požadované výsledky |
způsob generalizace |
klíčové předpoklady |
způsoby publikace |
standardy posuzování |
|
1) Základní výzkum |
Poznání jako takové, objevit pravdu |
Otázky důležité pro svou disciplínu |
Příspěvek k rozvoji teorie |
Zobecnění v čase a prostoru |
Realita obsahuje vzorce, které jsou pochopitelné a vysvětlitelné |
Odborné, oborové časopisy a knihy |
Věděcká přesnost postupu, výzkumu, univerzaliza a ověřitelnost v praxi |
|
2) Aplikovaný výzkum |
Porozumět podstatě a příčinám lidských, pracovních a sociálních problémů |
Otázky jsou důležité pro společnost
jako celek |
Přispět k teorii, což pomůže formulovat programy a intervence na řešení problémů |
Co největší zobecnění v čase, prostoru a ohraničeném kontextu |
Lidské a sociální problémy lze pochopit a lze je řešit pomocí znalostí o problematice (!) |
Interdisciplinární časopisy zaměřené na řešení problému |
Vědecký, přesný a hluboký teoretický vhled do problematiky |
|
3) Sumativní evaluace |
Posoudit efektivitu aktivit a intervencí |
Projektové cíle, aktivity a intervence |
Úsudky a generalizace efektivity aktivit a intervencí, a posouzení jejich realizačních podmínek |
Některé intervence s podobnými cíli |
Co funguje za specifických podmínek, může fungovat i jinde (přenositelnost) |
Evaluační zprávy pro klienty projektů či programů |
Zobecnitelnost do budoucna na jiné programy za specifických podmínek |
|
4) Formativní evaluace |
Zlepšit aktivity, intervence nebo produkty |
Silné a slabé stránky projektu nebo personálu |
Doporučení pro zlepšení nebo vývojové kroky |
Zobecnitelnost je omezená na specifické místní podmínky |
Lidé jsou schopni využít informace ke zlepšení každodenní reality |
Písemné a/nebo ústní předání jako vnitřní zprávy |
Využitelnost evaluace zainteresovanými aktéry |
|
5) Akční výzkum |
Řešit problémy v programu
nebo organizaci |
Oranizační problémy |
Bezprostřední řešení problémů |
Na místě
Teď a tady |
Lidé v konkrétních studovaných podmínkách jsou schopni řešit problémy studiem sebe sama. |
Interpersonální interakce mezi participanty na výzkumu, neformální nepublikované výstupy |
Vnitřní pocity spokojenosti mezi aktéry, proveditelnost navržených řešení |
Komplementární ekvalizér© ve službě IN-FORMACE
Pokud chceme v denodením mezilidském kontaktu a komunikaci poskytnout kvalitní informaci = dobře se dorozumět a pochopit, musíme se vyjádřit nejen slovně (verbálně), ale i emočně. Tvář a tón slova musí poskytnout druhou část informace, možná podstatnější, než samotné slovní sdělení. Když uvažujeme o potřebě komunikace ke spolupráci, její regulaci a případném zlepšení, musíme poskytovat takové informace, které podporují nejen naše dorozumění, ale i rozhodování.
V lidském mozku dochází k vnímání a vyhodnocování reality prostřednictvím komplexního zpracování informací, kterému odborníci říkají integrační myšlení. Informace jsou vědomě i podvědomě mozkem řízeny, tříděny, váženy i kategorizovány, abychom nakonec pochopili nejen jejich účel a smysl, ale také jejich relativitu či užitnou hodnotu ve světě lidí. Proto nejen analýza a syntéza, ale právě váha (daná smyslem, významem či hodnou) určité informace zajišťuje relevantnost faktorů a tím i integritu myšlení.
Právě tento princip musí být použit v evaluaci, jejíž služba má zlepšovat naši pracovní realitu. Proto jsme se od počátku evaluačních služeb zaměřili na takový formát informace, která dovoluje poskytovat "zprávu" o zkoumaných jevech nebo procesech tak, že jejich stavu, průběhu, či dopadu přesněji rozumíme. Doplňující informace eliminují případné kognitivní zkreslení chápané informace, kterému se říká "konfirmační zkreslení".
Komplementární ekvalizér je modelovou obdobou grafického znázornění tzv. "komplementárních indikátorů ©", které jsou užívány k analytické formativní evaluaci v programu Portfolionet©. Pro pochopení a vyhodnocení informace pracujeme s priorizací a proporcionalitou kvantitativně - kvalitativního měření. V oblasti evaluace jde o zcela klíčovou inovaci.
Km = hodnota kmenového jevu, V1-V4 = (váha) hodnota kvalitativního hlediska
Ukázka grafického výstupu, vztaženého k PROJEKTOVÉ REALIZACI a KOMUNIKACI MAP (Upozornění: Komplementární indikátory © jsou chráněny patentovým právem.)
